Den, co ztratil zrak neviděl a nechtěl sundat svou bolest z těla do ksichtu pěstí chtěl by dát ! Nevíš jak a nevíš proč, touhu svou, teď nemáš... Toluen dýchá s tmou věčnou a zlou nejde s ní hnout těžko zbaví se svých pout ! Hlasy k sobě zavolej utíkej nechtěj zůstat sám se svým osudem odvržen, starým já žít chceš ... končí noc a kde je den když máš chuť tak si dej toluen ! Dál to brát sám tu hnít dávku svou teď chtěl bys mít !